titul WEB.jpg
02_Lip-----i.jpg
Lipí - kraj Jihočeský,
okres České Budějovice,
obec Lipí, katastr Lipí

9,5 km ZJZ od Českých Budějovic
440 m. n. m.
 
Lipí leží ve zvlněném terénu v severovýchodním předhůří Blanského lesa. Vesnice zaujímá polohu na svahu nad údolím Dehtářského potoka, oddělujícího severovýchodní hřeben Blanského lesa s vrcholy Kluk (740,6 m) a Švelhán (721,8 m) od nižšího zalesněného hřebínku v jeho předhůří. Na plochém dně údolí Dehtářského potoka severozápadně od vsi je řada rybníků (Panin rybník, Žabinec, Starý Haberský rybník, Mlýnský rybník, Kvítkovický rybník a další). Největším rybníkem na Dehtářském potoce i v celém podhůří Blanského lesa je Dehtář, rozkládající se asi 7 km severozápadně od Lipí. Z návsi i z okolí vesnice se otvírají malebné průhledy na zalesněné hřebeny Blanského lesa. Okolní strmé stráně jsou posety řadou samot, tzv. jednot.

Vesnice Lipí je sídlem vrcholně středověkého původu. První písemný doklad o existenci vsi pochází z roku 1389. Lipí patrně v počátcích své existence patřilo k městečku Křemži, situovanému na druhé straně hřebene Blanského lesa. Celé okolí ve druhé polovině 13. a 14. století drželi příslušníci vedlejší větve pánů ze Strakonic erbu střely. Spolu s částí křemežského panství, které prodělalo značně složitý majetkový vývoj, se Lipí dostalo asi po roce 1440 k Českému Krumlovu. Krumlovské panství, jedno z největších v Čechách, čítalo v polovině 17. století kromě vlastního města ještě 4 městečka a 217 vesnic. Lipí patřilo v rámci panství k poměrně velkým sídlům, roku 1654 zde bylo zaznamenáno 16 usedlostí (z toho 14 selských) osazených a 1 pustá. Součástí českokrumlovského panství pak Lipí setrvalo až do konce feudalismu.

Vesnice Lipí je typickým příkladem středověkého lokačního sídla z podhorské oblasti Blanského lesa. Půdorysným jádrem je nepravidelná, mírně svažitá náves s rybníčkem v dolní části, sestávající ze dvou propojených prostorů. Výše položená jihovýchodní část má přibližně obdélníkový půdorys, níže položená severozápadní část má přibližně trojúhelníkový až oválný půdorys. Náves je obklopená hustě řazenými, relativně nevelkými usedlostmi. Druhotně byl vnitřní prostor návsi částečně zastavěn a drobnější chalupnická zástavba se rozšířila i podle přístupových komunikací.

Ve vsi se dochovala řada výrazově poměrně jednoduchých zděných lidových staveb z průběhu 19. a počátku 20. století, patřících k okruhu lidové architektury podhůří Blanského lesa. Nejnápadnější lidovou stavbou ve vsi je usedlost čp. 21 v západní části návsi. Po pravé straně dvora stojí dům s jednoduchým křídlovým štítem, datovaný 1849. Navazující brána se štítovým nástavcem pochází z roku 1845. Celkový vzhled této usedlosti byl bohužel v posledních letech částečně narušen dosti tvrdou rekonstrukcí. V autentické podobě se zachovala blízká usedlost čp. 34 v jihozápadní části návsi. Dům s prostým trojúhelníkovým štítem je datován 1849 ve čtyřlístkové kartuši. Na dům navazuje ohradní zeď s bránou a brankou, naproti stojí přízemní sýpka s trojúhelníkovým štítem.

Nejvíce hodnotných staveb nalezneme na západní straně návsi. Dům čp. 23, datovaný 1849, má prostý trojúhelníkový štít s obnovenou výzdobou. Sousední dům čp. 37 má hladký trojúhelníkový štít s vročením 1857. Prosté trojúhelníkové štíty se střídmou výzdobou mají také domy čp. 24, 26 (z roku 1849), čp. 27 (z roku 1914) a čp. 32 v severozápadním rohu návsi. Usedlosti čp. 22 a 25 na západní straně návsi jsou podélně orientované, se segmentovanými vjezdy a původními nadezdívkami.

Také na ostatních stranách návsi se ojediněle dochovaly hodnotné tradiční stavby. Mezi nimi vyniká usedlost čp. 1 na severní straně návsi s přízemní sýpkou z roku 1860 a podélně orientovanou průjezdní kolnou. Dům čp. 7 je datován 1857, ve štítu je obnovená výzdoba s motivem monstrance. Na vyvýšeném místě ve východní části vsi stojí dvouštítová usedlost čp. 8. Dům, datovaný 1867, má v trojúhelníkovém štítu plošnou výzdobu s motivy srdíček a monstrancí. Naproti stojí druhé obytné (původně hospodářské) stavení z roku 1971, s fasádou členěnou stylizovanými pilastry. Dvůr uzavírá segmentově zaklenutá brána.

Pozoruhodná je také velká usedlost čp. 13 na jižní straně návsi, datována do roku 1893. V čele stojí dlouhé podélně orientované křídlo se dvěma vjezdy, obsahující uprostřed sýpku a patrovou obytnou část (vpravo). Řada dalších taveb si uchovala tradiční hmotové uspořádání, v detailech ale byla již pozměněna modernizacemi (např. Domy a chalupy čp. 36 a 56 nebo podélně orientované usedlosti čp. 2, čp. 5 z roku 1902 a čp. 73).

Uprostřed návsi stojí neogotická kaple Panny Marie Lourdské z roku 1897. Je to architektonicky vcelku nenáročná stavba na obdélníkovém půdorysu se západní věží a polygonálním presbytářem. U silnice je půvabná výklenková kaplička s 
nízkým trojúhelníkovým štítem.

/Literatura: Pešta Jan, Encyklopedie českých vesnic, díl II. Jižní Čechy/
resized_P1010110.jpg
resized_P1010123.jpg
resized_P1010124.jpg
resized_P1010127.jpg
resized_P1010128 (2).jpg
resized_P1010129.jpg
resized_P1010132.jpg
resized_P1010063.jpg
16.04.2015 22:13:29
Petra Kočerová
P1010127.JPG
P1010129.JPG
P1010124.JPG
P1010123.JPG
DSC02344.JPG
DSC02365.JPG
P1010110.JPG
P1010063.JPG
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one