titul WEB.jpg

PŮVAB VENKOVA

resized_DSC02347.jpg
K jedinečnému půvabu venkova patří, že neokouzluje geometričností tvarů, které neumějí stárnout, ale přírodě blízkými tvary a povrchy, které se mění v rytmu dne a roku a dokonce stárnutím nabývají nových půvabů. Město má make-up, venkov má pleť.

/Bohuslav Blažek/
ZELEŇ V OBCI

"Znám lípy na křižovatkách cest, obrovské lípy u samot, na vsích, lipovou alej vedoucí do zámku vévodova, ale v srdci nosím ty, kde jsme si hráli jako děti. Podnes voní v mých vzpomínkách. Lípa v překladech různých národů vždy značí ohebnost, měkkost, vřelost, mír. Proto se asi spory dříve řešily pod starou lípou. Naladí prý soudce milosrdně, rozhádané strany smíří a na světlo se dostane čistá pravda. V Klokočově na návsi mají starou, prý tisíciletou lípu. Povídá se, že pod ní zastavil a spočinul Karel IV. se svou družinou léta páně 1370. Na jejím kmeni je deska s nápisem: „Tisíc skoro let přeletělo přes moji hlavu a jsouc nejstarší v království, mohu vyprávět o sv. Václavu, o slávě Žižkově a Jiříkově, o ponížení lidu českého po bitvě bělohorské. Stáří moje nechť vzhlíží k šťastným dnům příštích věků.“ Lípy - družné stromy. Lidé se pod nimi scházeli v důvěře a pospolitosti. Měli bychom sázet nové a šetřit stařenky."

/Jaroslav Spirhanzl Duriš, O našich stromech/

Celkové pojetí zeleně ve venkovských obcích po velmi dlouhou dobu ovlivňovaly potřeby lidí, tradice a charakter okolní krajiny. Před domem štěp, za domem sad, u kostela lípy a vrby na hrázi – to je obraz středočeské vesnice, jak ho známe z Ladových obrázků.

Muškát za oknem, růžový keř, stinná loubí z vinné révy nebo trávník nakrátko vyštípaný housaty, i to je obrázek venkova, nejpůsobivějším a nejdůležitějším „zeleným prvkem“ je ale bezpochyby strom. Úcta lidí ke stromům a potřeba vysazovat je v blízkosti stavení, u významných budov a památných míst byla u lidí žijících na venkově velká. Při výběru stromů a jejich umístění se naši předkové řídili především tradicí.

Velkokorunné stromy (duby a lípy) vysazovali u vchodů do domů a veřejných budov, dva nebo čtyři stromy u kapliček, křížků a pomníčků, pravidelné sestavy vysokých stromů na návsích, kolem kostela, fary, školy a hospody, aleje podél komunikací, ovocné stromy v zahradách, sadech, před okny a podél cest. Stromy stály mezi budovami jako ochrana před rozšiřováním požáru, rozložité koruny opadavých listnáčů chránily lehké krytiny střech proti větru, sněhu a dešti. Některé druhy plnily funkci bleskosvodů, jiné sloužily jako jednoduché přístřešky, místa odpočinku nebo shromaždiště. Stromy lidé vysazovali při narození dítěte, při významných událostech, na paměť slavných rodáků a význačných návštěv.

Při rozhodování, jaké druhy stromů v obci vysadit, to měli naši předkové jednoduché. Ty, které přirozeně rostly v nejbližším okolí - stromy listnaté, velkokorunné a dlouhověké: duby, lípy, javory, jasany, jilmy.

Charakter a rozmístění zeleně – stromů, keřů a bylin má vliv na to, jak na nás obec působí. Tam, kde plynule přechází krajina do zastavěného území, kde prstenec ovocných zahrad vchází ovocnými alejemi podél cest do volné krajiny, tam vnímáme sepjetí obce s přírodou, harmonii, úctu k tradici, tam máme pocit venkova. Kde asfalt a betonová dlažba vytěsnily zelené plochy, kde túje a stříbrné smrky nahradily velkokorunné stromy, kde sady ustoupily nové zástavbě a podél cest dožily stromové aleje, tam se pocit venkova a sepjetí s krajinou vytrácí.

Pokud chceme zachovat popř. obnovit venkovský charakter obcí a docílit větší propojení s okolní krajinou, nic nezkazíme, budeme-li opět vycházet z tradice:

- když necháme dožít nepůvodní dřeviny a pro novou výsadbu na veřejných plochách sáhneme po původních listnatých dlouhověkých stromech běžných v té které oblasti a nadmořské výšce: dub, lípa. jasan, javor, habr nebo zdomácnělý jírovec.

- když u vchodů do významných a historických budov opět vysadíme listnaté stromy nebo v jejich blízkosti pravidelné kompozice těchto stromů.

- když u vchodů a v předzahrádkách rodinných domů i na obecní plochy začneme vysazovat i solitéry nebo skupiny původních ovocných stromů, popř. jejich kultivarů s malými plody.
- když obnovíme a založíme nová stromořadí podél komunikací uvnitř obce a podél cest vedoucích do volné krajiny.

- když na veřejných prostorách ponecháme travnaté plochy a stávající asfaltové a betonové plochy částečně nahradíme udržovanými trávníky.
resized_P1010069.jpg
resized_lipa.jpg

Zaujal Vás článek o tradičních prvcích venkova?

ANO (17 | 100%)
NE (0 | 0%)
24.05.2015 11:42:40
Petra Kočerová
P1010127.JPG
P1010129.JPG
P1010124.JPG
P1010123.JPG
DSC02344.JPG
DSC02365.JPG
P1010110.JPG
P1010063.JPG
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one