titul WEB.jpg

SMRK NA NÁVSI

DSC_0130.JPG
"Vánoční strom" (smrk pichlavý) na návsi v Lipí byl zřejmě napaden mšicí smrkovou.

Co s tím? Hlasujte v anketě pod článkem.

1. Pokusíme se strom zachránit? V tomto případě je nutné rychle strom ošetřit insekticidy.
Jak bude ale poškozený strom po uzdravení vypadat? Nenapadnou ho mšice opět v příštím roce?
2. Necháme to na počasí a na přírodě?
3. Strom jako nepůvodní dřevinu odstraníme a vysadíme novou původní odolnější dřevinu?
4. Strom odstraníme a nebudeme na náves vysazovat žádné jehličnany?
Vánoční strom se každý rok osadí na dané místo, jak tomu bylo dodnes?

MŠICE SMRKOVÁ

Prosychání smrků

Prosychání a opad jehličí se na smrcích v současnosti vyskytuje v celé ČR, zejména v teplejších oblastech.

Míru prosychání způsobuje více faktorů: stanoviště, houbové nákazy, paraziti, okolní stres, apod. (viz odlišný stupeň zasažení jedinců), přičemž tím hlavním faktorem  je v současnosti mšice smrková (Elatobium abietinum), která se letos masivně přemnožila. Tato mšice napadá Smrk pichlavý, Smrk sitka, Smrk sivý, Smrk Engelmannův a jejich variety,  což jsou všechno severoamerické druhy vysazované v ČR  ve městech a v zahradách víceméně jako okrasné stromy. Mšice smrková je jako parazit těchto dřevin rozšířena všude, kde se tyto druhy smrku vyskytují.

Na základě konzultací s odborníky je zřejmé následující:

 

  • Mšice smrková se pravděpodobně přemnožila z důvodů dvou po sobě následujících teplejších zim.
  • Mšice smrková může na jehlicích za jeden rok vytvořit až 10 generací.

Zdravotní stav zasažených stromů je v tuto chvíli silně zhoršený, jelikož přicházejí o značnou část asimilační plochy (opad jehlic).
Nelze paušálně říci, že napadení jedinci uhynou, situace bude zřejmá po zimním období tedy na jaře 2016.

V případě sucha je vhodné stromy zalévat, opadaný strom není automaticky mrtvý.

Méně zasažené stromy lze ošetřit postřikem proti savému hmyzu – je nutno dodržovat instrukce na příbalovém letáku. Při volbě postřiku je třeba zohlednit jeho nebezpečnost pro včely, tzn. použít takový přípravek, který je neohrozí (např. MOSPILAN). Postřikem by mělo být zabráněno vzniku dalších generací mšic na napadeném jedinci. Postřiky proti savému hmyzu lze zakoupit v běžných hypermarketech či zahradnictví.

U zcela zasažených stromů (vizuálně celo zrzavé) nemá postřik význam.

Přeživší jedinci každopádně změní svůj vzhled, jelikož opadané ročníky jehlic už na větvích nenarostou, tzn. první ročník jehlic na větvích bude z letošního roku. Letošní ročník jehlic by neměl být mšicí smrkovou napaden.

Po obdržení písemného vyjádření k danému tématu od Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, bude zpracován jednoduchý návod, jak v případě prosychajících smrků dále postupovat.

Ing. Vojtěch Hamerník
vedoucí odboru životního prostředí

 

Města zhnědla. Smrky dovezené kvůli smogu likviduje přemnožená mšice.

 

Parky a zahrady v městech pod Krušnými horami ničí ve velkém přemnožené mšice. Tisíce vzrostlých smrků během několika týdnů zhnědly a jejich jehličí se sype k zemi. Stromy umírají v Ústí nad Labem, Teplicích, Mostě, Chomutově a dalších městech. Lidé a úřady se obracejí s radou o pomoc na odborníky.

„Už jsme na základě podnětů veřejnosti odebírali vzorky v Teplicích, Oseku a Litvínově. V laboratoři se potvrdilo, že stromy ničí mšice smrková,“ sdělila MF DNES vedoucí teplického pracoviště Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Jaroslava Engelová.

Pro budoucnost zeleně v městech je to důležitá informace. Například radnice v Bílině totiž na svých webových stránkách tvrdí, že smrky ve městě ničí cizopasná houba kloubnatka, která už dekádu decimuje populaci smrku pichlavého na hřebenech Krušných hor.

Napadené stromy by mohly přežít, pokud se ochladí.

Bílina proto lidem doporučila ošetřit napadené stromy fungicidy.

„To ale nebude účinné. Jde o mšici, a tak by lidé měli stromy ošetřit insekticidy. Postřik přitom musí být proveden včas, dokud stromy ještě nejsou zcela odumřelé,“ upozorňuje Engelová. Strom navíc musí být ošetřen celý, což je často u vzrostlých smrků uprostřed měst či zahrad těžko proveditelné.

Dvoumilimetrová mšice smrková se přemnožila kvůli dvěma posledním mírným zimám. Napadá spodní stranu jehličí smrku pichlavého a stříbrného a vysává z něj živiny. Jehličí následně zhnědne a opadá.

„Proti tomu v případě houby kloubnatky smrky nereznou, ale krní. Jejich výhonky se kroutí do jakýchsi drápků a neprorůstají v dlouhé výhony,“ vysvětluje rozdíl v obou onemocněních stromů dendrolog Jiří Šefl z ústecké fakulty životního prostředí.

Podle Šefla však stále existuje šance, že se podaří zachránit i napadené stromy, které nelze ošetřit postřikem.

„Stromy by měly mít dostatek zásobních látek, aby mohly letos vytvořit nové dlouhé výhony a další jehličí, které by je udržely při životě. Bude však záležet i na počasí,“ podotýká Šefl.

Mšicím vyhovuje teplé a suché počasí. „Kdyby se začalo ochlazovat nebo kdyby mšice spláchl déšť, tak by to napadené smrky mohly přežít, byť by ztratily až 80 procent jehličí,“ míní Šefl.

Mšice jsou vázané na jednoho konkrétního hostitele. Podle Šefla tak nehrozí, že by napadly jiné jehličnany.

 

Odborníci umírání smrků pichlavých nelitují, do Česka nepatří!

Smrk pichlavý je pro mšici, ale i pro cizopasnou kloubnatku na hřebenech Krušných hor snadnou obětí. Je to totiž nepůvodní druh, který lesníci vysazovali na konci 20. století, kdy vrcholila emisní katastrofa.

„Původní dřeviny jsou se všemi organismy v rovnováze. Když ale prolomíme geografické bariéry, nastávají nedozírné škody. To je i případ severoamerického smrku pichlavého, který je proti mšicím či kloubnatce méně odolný než domácí smrk ztepilý,“ vysvětluje Šefl. Odumírání smrků tak nepovažuje za ekologickou katastrofu.

Stejně se na odumírání smrku pichlavého dívá soudní znalec v oboru lesního hospodářství Marek Hanuš.

„Smrk pichlavý je u nás cizím elementem, který tu nemá ideální podmínky. Svědčí o tom i fakt, že se u nás sám nezmlazuje. Kdyby sem patřil, tak to dokáže,“ tvrdí Hanuš.

Lidé by proto podle něj měli silně napadené či mrtvé stromy nahradit původními dřevinami, například smrkem ztepilým, borovicí blatkou nebo borovicí lesní.

Zdroj:http://usti.idnes.cz/proc-hnednou-smrky-ve-mestech-pod-krusnymi-horami-fsj-/usti-zpravy.aspx?c=A150519_2163454_usti-zpravy_alh

DSC_0130.JPG
DSC_0126.JPG
DSC_0127.JPG
DSC_0128.JPG

ANKETA PRO VÁS:

"Vánoční strom" (smrk pichlavý) na návsi v Lipí byl zřejmě napaden mšicí smrkovou. Jaké řešení byste zvolili?

24.05.2015 11:41:23
Petra Kočerová
P1010127.JPG
P1010129.JPG
P1010124.JPG
P1010123.JPG
DSC02344.JPG
DSC02365.JPG
P1010110.JPG
P1010063.JPG
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one