titul WEB.jpg

Speciální vydání OV Lipí DUBEN 2015

DSC_0661.JPG
Dobrý den,

chtěla bych Vás touto cestou požádat, zda nemáte doma staré fotografie z historie Lipí, (své rodiče, prarodiče, příbuzné nebo veřejné prostranství, budovy, staré rodinné domy, zbourané domy, fotografie z veřejných akcí, pohledy na Lipí, negativy, staré dokumenty, listiny apod.), a jste ochotní tyto dokumenty zapůjčit k oskenování, aby se ozvali na níže uvedený email. Ofocené materiály budou obratem vráceny vypůjčiteli.

Pokud víte, o kterou část obce, dům, akci, případně osoby se jedná, prosím, připojte také tyto informace v písemné podobě pro usnadnění identifikace.

Z těchto Vámi půjčených materiálů a i dalších zjištěných informací týkající se historie obce Lipí, bych ráda zpracovala časovou osu pro budoucí lipskou generaci.

Předem děkuji všem, kteří se do projektu s pracovním názvem "Vzpomínky na historii obce Lipí" zúčastní.

Petra Kočerová

email: PetraKocerova@seznam.cz

http://ov-lipi.nazory.eu/


A protože se blíží 70. výročí osvobození naší země, připravili jsme pro Vás článek.

Zajímá Vás jak vznikl a fungoval ilegální protifašistický odboj v Lipí?
Víte, kdo byl hlavním aktérem při budování ilegální odbojové sítě?
Kdo byl v Lipí zatčen a odvezen do koncentračního tábora?
 
PROTIFAŠISTICKÝ ODBOJ V LIPÍ 1938 - 1945
 
V květnu 2015 si připomeneme 70. výročí od skončení druhé světové války, která byla rozpoutána německým imperialismem.  Porážka nacistického Německa v roce 1945 představovala událost světového významu a nedílnou součástí tohoto zápasu byl protifašistický a národně osvobozenecký boj našeho lidu za národní svobodu a za obnovení československého státu. Toto období boje patří k nejvýznamnějším kapitolám novodobých národních dějin a nemalou měrou k tomu přispěli i komunisté a ostatní antifašisté na území Jihočeského kraje.

Vzhledem k tomu, že naše malá obec Lipí byla v letech 1939 – 1943 jedním z center hnutí odporu proti okupantům na území Českobudějovicka, považuji za vhodné zmínit několik aspektů. Věřím, že vás článek o našich sousedech také zaujme a společně lépe porozumíme tomu, jak se tehdy prosazovaly formy ofenzivního boje proti nebezpečí fašismu.
 
0001 (7).jpg
0001 (8).jpg
0001 (4).jpg
 
 
Vznik ilegálního odboje

Po obsazení země nacistickým Německem byla ustanovena na základě pokynů okresního vedení strany v Českých Budějovicích základní pětičlenná ilegální buňka strany. Na podzim roku 1938 vznikla stranická organizace z podnětu Karla Lavičky (Šindlovy Dvory), instruktora okresního vedení, a Josefa Bíci (Habří). Ti pak zapojili do činnosti také Petra Trapla (Lipí), který získal zedníka Josefa Heřmana (Lipí).

Ilegální „pětku“ tvořili: Josef Heřman, František Kočer, František Vyžrálek, Karel Lavička a Petr Trapl.  

Schůzky se odbývaly často v domě Josefa Heřmana, který bydlel na samotě zvané „Na Sekyře“. Karel Lavička se stýkal se svými spolupracovníky také v chatě pod Klukem nedaleko obce Vrábče. Ve svém bytě se scházel Lavička s mladým Petrem Traplem nad partií šachů, přitom mu Lavička dával instrukce a zároveň ho i politicky školil. Hned od počátku, současně s budováním této buňky, začal Petr Trapl zprostředkovávat distribuci ilegálních tiskovin, které mu Karel Lavička předával. Jemu zase Petr Trapl odevzdával příspěvky, které obdržel od spolupracovníků a které sloužily k materiálnímu zabezpečení ilegální práce. Později byl Petr Trapl pověřen funkcí spojky mezi Karlem Lavičkou z Habří a studentem Stanislavem Žákem z Českých Budějovic. Stanislav Žák ml. dával Petru Traplovi balíčky tiskovin v mechanické dílně pro opravu jízdních kol v Českých Budějovicích, Plachého ulici čp. 15, jejímž majitelem byl Eduard Beneš. Balíčky obsahovaly ilegální Rudé právo, letáky, někdy také satirický časopis Trnaveček, případně jiné tiskoviny. Instruktor Karel Lavička dával pokyny pro rozdělování tiskovin do dalších buněk, které byly postupně vybudovány vedením buňky v Lipí téměř ve všech obcích od Lipí až po Křemži. Organizace v Lipí získala v té části okresu rozhodující vliv a byla proto instruktorem okresního vedení Karlem Lavičkou pověřena utvořit obvodní vedení ilegální KSČ pro západní část Českobudějovicka. To se však vzhledem k zatýkacím akcím okupantů na jaře 1941 nepodařilo realizovat.

Kromě kolportáže Rudého práva a dalšího ilegálního tisku měli členové základní pětky podle instrukcí okresního vedení za úkol pracovat s dalšími třemi až pěti spolehlivými osobami, kterým předávali informace, propagandistický materiál a dávali pokyny pro jejich další činnost mezi obyvateli.

František Kočer získal ke spolupráci Jana Duška a Antonína Hofhanzla a měl vybudovat buňku v obci Kvítkovice, František Vyžrálek zapojil do stranické práce Jaroslava Antropiuse a Jana Kamlacha a měl za úkol vytvořit organizaci v Křenovicích. Josef Heřman byl pověřen vybudováním stranické buňky v Křemži; za tímto účelem získal Františka Šimečka z Křemže, který sloužil v Lipí jako kočí. V Kališti a Dubném zakládal stranické buňky Petr Trapl; v Kališti mu pomáhal Josef Trs, obchodní příručí u firmy Teplý v Českých Budějovicích, v Dubném pak okresní cestář Antonín Pražák. Karel Lavička vytvořil ilegální buňku v Šindlových Dvorech a Habří.


 
 
0001.jpg
0001 (2).jpg
 
První zatýkání v Lipí

Perspektivně chtěli uvedení ilegální pracovníci založit buňky v sousedních obcích Vrábči, Závratech, Slavči, Čakovci, Třebíně, Čakově a v Branišově. K tomu však nedošlo, neboť v průběhu získávání spojení s těmito obcemi začalo gestapo v březnu 1941 zatýkat jednotlivé odbojové pracovníky. Protože zatčení Karel Lavička a Petr Trapl neprozradili existenci stranické sítě v této části okresu a také díky dobré konspiraci pokračovala organizace v Lipí a okolí v další ilegální činnosti.

Dne 19. Března 1941 oznámil Lavičkův spolupracovník Antonín Přibyl Petru Traplovi, že mu Karel Lavička chce dát informaci o stavu výslechů a jak se má zachovat v případě vlastního zatčení, aby organizace v Lipí byla zachráněna a mohla pokračovat v činnosti. Přijel za ním na kole k věznici, předstíral opravu a zároveň se oknem domlouval s Lavičkou. A skutečně příštího dne – 20.3.1941 – byl zatčen i Petr Trapl, který však těsně předtím sdělil jména vedoucích členů buňky v Lipí Marii Šturmové (později Traplové), kterou ujistil, že je gestapu neprozradí. To také bylo splněno, a proto organizace v Lipí mohla pokračovat v odbojové činnosti ještě plné dva roky.

Již 5.4.1941 hlásila pražská ústředna gestapa do Berlína, že v Jižních Čechách bylo zatčeno přes 200 lidí, z toho v okrese České Budějovice 114. Příčina a rozsah zatýkání odbojových pracovníků gestapem nespočívaly jen v předpokladu, že nedojde k drastickému týrání vyslýchaných osob, a že nikdo ze zatčených nebude vypovídat, ale v samotné problematice přechodu KSČ jako masové politické strany do ilegality. Byly mechanicky využity zkušenosti z dřívější ilegální činnosti, organizační struktura strany se v základu příliš nelišila od složení v době buržoazní republiky, buňky byly téměř zcela závislé na stranickém vedení v Praze, které všechny otázky konzultovalo a projednávalo se stranickým zahraničním vedením v Moskvě rádiovým spojením. Gestapo rádiové depeše později sledovalo a odposlouchávalo. Z těchto důvodů byla ilegální struktura strany snadno napadnutelná.

V sídle českobudějovického oddělení gestapa v Gellertově domě v Lannově třídě v Českých Budějovicích a v českobudějovické věznici se stali uvěznění svědky nepředstavitelného utrpení, kruté činnosti budějovických gestapáků Laurence  Lexy, Willi Hempfa, Otto Richtra, Otto Maie, Leo Ehrensbergra a dalších. Když se zatčený nechtěl přiznat, používali mučení (býkovec, důtky, apod.), až ze zatčeného něco vytloukli, pak byl sepsán protokol a fotograf gestapa Otto Farka zhotovil snímky zatčeného. Po výsleších a konfrontacích v Českých Budějovicích a v Praze byli zatčení převáženi po skupinách do Malé pevnosti v Terezíně, kde byla zřízena pobočka pankrácké policejní věznice, podléhající přímo pražské úřadovně gestapa. Z Terezína pak došlo k postupné deportaci vězňů do různých věznic v Německu. K posouzení odbojových pracovníků z Českobudějovicka došlo v Mnichově a v Drážďanech v době heydrichiády.

Dne 17.6.1942 probíhalo krátké přelíčení s instruktorem vedení ilegální KSČ na Českobudějovicku Karlem Lavičkou, které skončilo vynesením rozsudku – trest smrti. Karel Lavička byl popraven 8.10.1942 v Mnichově. Petr Trapl byl odsouzen v červenci 1942 na dva roky a deset měsíců káznice.
 
dopis1.jpg
dopis2.jpg
dopis3.jpg
dopis4.jpg
 
A jak to bylo dál? Byla zatčením Karla Lavičky a Petra Trapla struktura organizace v Lipí narušena? Nebo po nacistické perzekuci i nadále pokračovala? Dozvědělo se nakonec gestapo o odbojové skupině v Lipí?


Po útoku na SSSR

Časté zásahy německého policejního aparátu proti komunistům vedly k vytvoření menších odbojových skupin, které navazovaly svá vlastní spojení, určovaná často osobními známostmi i vztahy či náhodami. Proto i odbojáři v Lipí mohli získat spojení se složkou ústředního vedení v Praze. Na Českobudějovicku byla celkově situace složitější, neboť předchozí zásahy gestapa v roce 1941 zcela ochromily další vývoj podzemního hnutí. Konspirativní síť KSČ nebyla zde až do konce války obnovena v takové míře, v jaké existovala v prvních dvou letech okupace.  I přes nacistickou perzekuci pokračovala organizace v Lipí dál ve své činnosti.  Zatčením Karla Lavičky a Petra Trapla nebyla struktura organizace nijak významně narušena, neboť se gestapo od zatčených nic nedozvědělo.

Po několika měsíčním útlumu činnosti se místní organizace stala střediskem snah o obnovení okresního ilegálního vedení v Českých Budějovicích. Buňku tvořili většinou mladí lidé, mezi nimi zejména:František Šturma, jeho sestra Marie Šturmová – Traplová, Jan a František Kamlachovi, Jan Dušek, Stanislav Lihnart, František John, Jaroslav Antropius, Antonín Hofhanzl, Antoním Pražák z Dubného. Na skupinu byli napojeni i z Českých Budějovic.

Hlavní náplň činnosti spočívala v podpoře rodin po zatčených potravinami, léky, očasecím i penězi a v přesvědčování dalších spoluobčanů o budoucím osvobození naší země Sovětskou armádou, i když nikdo tehdy nepředpokládal, že válka potrvá další čtyři roky.

V roce 1941 se podařilo Františku Šturmovi obnovit přerušený kontakt s pražským ústředím. Podle protokolu gestapa o výslechu s organizačním tajemníkem II. Ilegálního ústředního vedení KSČ Janem Pokorným ze dne 4.9.1942 navázal on a jeho nejbližší spolupracovník, tajemník pražského kraje Cyril Šumbera, přerušený styk s organizacemi KSČ na Českobudějovicku.  Velkou úlohu v navázání přerušeného spojení sehrál František Vondráček a Václav Jareš, oba z Vlkova. František Vondráček pracoval v tužkárně Hardtmuth, kde se počátkem roku 1942 seznámil s Františkem Šturmou. Společné pracoviště umožnilo Šturmovi a Vondráčkovi přímý a častý rozhovor. V roce 1942 pracovali F. Šturma a F. Vondráček společně v kartonáži tužkárny Koh-i-noor Hardtmuth, odkud opatřovali papír na rozmnožování letáků. Rozmnožovali je na ručním cyklostylu, ukrytém poblíže Ševětín. Vzájemné rozmluvy mohly být uskutečňovány i při cestách do práce.

Organizace v Lipí získala spojení do dalších obcí. Jednalo se o ilegální buňky v Dubném, Mokrém, Boršově, Šindlových Dvorech, atd. Ovšem byli napojeni i jednotlivci z Českých Budějovic, např. Václav Nácal, který pracoval od roku 1941 ve skupině Františka Šturmy. Dodával jim prý informace o situaci v Plané u Českých Budějovic a o vojenských transportech. V. Nácal byl pak v roce 1943 zatčen.

Do zmíněné sítě patřila i závodní buňka tvořená zaměstnanci truhlářské dílny Lauterbach a Vacek. Spojení s Lipím zajišťoval vedoucí buňky Antonín Přibyl a spolupracovníci byli Stanislav Němec z Adamova a František Zeman. 
 
Podle nových směrnic pražského ústředí ilegální KSČ měly skupiny od začátku roku 1942 přistoupit k opatřování zbraní a k diverzní činnosti zejména na železnicích. I na Českobudějovicku došlo k sabotážím, např. již v prosinci 1941 hlásilo gestapo čtyři případy naříznuté brzdové hadice mezi vagony, vsypání písku do ložisek vagónů, poškození zámku vlaku a vykolejení, … V březnu 1942 byl v nákladním voze na nádraží v Českých Budějovicích založen požár. Celý náklad pro zásobování wehrmachtu shořel. Do ozbrojené a sabotážní činnosti byla zapojena i organizace v Lipí. V polovině roku 1942 přivezl Václav Jareš asi pět pistolí a asi 200 nábojů, trhavinu a balíček tiskovin z Prahy a předal to při setkání v Ševětíně Františku Vondráčkovi a Františku Šturmovi. Co následovalo? Ze zprávy gestapa z 8.2.1943 lze vyčíst, že František Vondráček byl gestapem zadržen 20.1.1943 spolu s dalšími 15 osobami. Psychická vyčerpanost přivedla nakonec Františka Vondráčka také k sebevraždě, údajně v českobudějovické věznici, jak vzpomínal František Šturma, který se o ní dozvěděl od dozorce Jungwirta. Není ale vyloučena ani možnost, že František Vondráček zemřel na následky surového výslechu, jak se domnívá Marie Traplová.

V Lipí byl zatčen 23.1.1943 Jaroslav Antropius a 25.1.1943 František Šturma gestapákem Neubauerem z Homol a Laurenzem Lexou z Mladého. Byl podroben desítkám výslechů, při nichž vyslýchající gestapáci Lexa, Mai a Silkestet mu předkládali fotografie již mrtvého Jareše. O jeho smrti již Šturma věděl, proto se nemusel bát konfrontace při svém výslechu. Gestapo odvedlo z Lipí ještě asi deset dalších lidí, ale výslechy a konfrontace gestapu příliš nepomohly. Nacisté vždy naráželi na solidární hradbu mlčení.

Za ilegální činnost byla v Lipí dále zatčena 4.3.1943 Marie Šturmová – Traplová, téhož dne  i Jan Kamlach, 17.4. František Vyžrálek, 23.4. Antonín Hofhanzl a další. Gestapo přijelo do Lipí také pro Františka Kamlacha. Tomu se však podařilo uniknout zatčení tím, že starosta obce Lipí František Trapl předložil gestapu při zjišťování totožnosti kartotéční list jiné zemřelé osoby stejného jména. Gestapáci se dokonce šli o pravdivosti záznamu přesvědčit až ke hrobu zemřelého.

Byli zatčeni i odbojáři ze závodní buňky v Lauterbach a Vacek. Po týdenním tvrdém výslechu Antonína Přibyla se gestapo dozvědělo další jména.

Ani pražské ústředně ani budějovické služebně gestapa se však nepodařilo zjistit nic podstatného, i když zatčení byli ve vyšetřovací vazbě v Českých Budějovicích drženi velmi dlouho. František Šturma od 25.1.1943 do 6.1.1944. Případ byl v lednu 1944 uzavřen jako nedořešený, zatčení nebyli souzeni, většinou byli posláni do koncentračních táborů v Terezíně, Flossenburgu, Osvětimi, Ravensbrücku, Neubraudenburgu, …
 
0001 (6).jpg
0001 (12).jpg
0001 (5).jpg
 
0001 (13).jpg
 
Vývoj odbojové organizace v Lipí a okolí dokazuje, že pravidelná struktura ilegální KSČ byla už minulostí, jednotlivé buňky vznikaly jen zásluhou iniciativy jednotlivců, nikoli podle územního či závodního principu výstavby strany, jak bylo patrné v předcházejícím období do roku 1941. To bylo vynuceno celkovou politickou situací a drastickými opatřeními okupantů zejména v době stanného práva po atentátu na Heydricha. Jejich jednání odpovídalo pokynu ilegálního ústředního vedení KSČ o decentralizaci hnutí.
 
resized_Atentát (1).jpg
resized_Atentát (2).jpg
resized_Atentát (3).jpg
0001 (14).jpg
 
V boji proti fašismu zahynuli dva příslušníci stranické odbojové sítě. František Vyžrálek z Kališť zemřel v posledních dnech války na pochodu smrti. V Lipí na návsi byl vybudován pomník věnovaný právě Františku Vyžrálkovi.
 
pomník 2.jpg
pomník.jpg
 
Oslavy 40. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou v roce 1985 u pomníku Františka Vyžrálka v Lipí.
 
 
 
 
Prameny:
Pecha Miloslav, Šmíd Stanislav, Vondra Václav: Protifašistický odboj na Českobudějovicku 1938 - 1945
Mastný Vojtěch: Protektorát a osud české odboje
Pecha Miloslav a Vondra Václav: Českobudějovicko v době nacistické okupace a osvobození 1939 - 1945
Průša Stanislav: Historie mládežnického a dětského hnutí na Českobudějovicku v dokumentech
Jožák Jiří: Pamítná místa protifašistického boje Jihočeského kraje
17.04.2015 20:16:21
Petra Kočerová
P1010127.JPG
P1010129.JPG
P1010124.JPG
P1010123.JPG
DSC02344.JPG
DSC02365.JPG
P1010110.JPG
P1010063.JPG
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one